HISTORIE..CZ
90. léta

Komunální volby

Za deset dní se konají obecní volby. Na čtyři roky budeme vybírat poslance měst a obcí: 54 kandidujících stran, přes 800 koalicí, 146.000 kandidátů. Budeme mít jistotu, že mezi nimi nejsou agenti StB? Dnes už je jasné, že nebudeme. Je příliš pozdě. Politicky budou volby stále soubojem OF s KSČM. A volební technika: křížkování.

Za deset dní se konají obecní volby. Na čtyři roky budeme vybírat poslance měst a obcí: 54 kandidujících stran, přes 800 koalicí, 146.000 kandidátů. Budeme mít jistotu, že mezi nimi nejsou agenti StB? Dnes už je jasné, že nebudeme. Je příliš pozdě. Politicky budou volby stále soubojem OF s KSČM. A volební technika: křížkování.

Za deset dní se budou konat už druhé volby od listopadu. Tentokrát do obecních zastupitelstev. Bude to opět souboj stran, v daleko větší míře než v červnu tu ovšem budou hrát roli jednotlivci, jejich reputace, dosavadní profil a výsledky. Kandidátů je přes 140 tisíc (!). a jdou do nesmírně obtížných čtyř let. Riziko, že pohoří, že si namlátí nos, je ohromné; pravděpodobnost, že na konci svého období přijdou o veškerou popularitu, je velmi vysoká.

Klobouk dolů před všemi, kteří kandidují proto, že si uvědomují, jak moc je třeba na radnicích nových lidí, nových tváří a přístupů. Kteří si uvědomují, že opravdové změny v Československu nastanou mj. až poté, co se změní vedení obcí a měst, až vysoká politika hlavy státu a vlád bude moci souznít s politikou místní.

A kteří si uvědomují, že až budou zvoleni, nesmějí přebírat způsoby a pracovní postupy svých předchůdců, ale jít do toho radikálně a zcela jinak. Že lidé nebudou volit jen jejich jméno či tvář, ale změnu. Že si v nich nevolí nové panstvo, ale nástroj polistopadových změn na místní úrovni. Že jediným výsledkem voleb by neměli být noví poslanci na radnicích, ale v důsledku i nový placený personál, a noví lidé na nově vytvořených okresních úřadech. Ti, kteří kandidují z důvodů jiných, z hlouposti či touhy po společenském vzestupu, asi brzo přijdou na to, že toto není ta pravá cesta.

Zodpovědnost každého jedince

Voliči si jistě pořádně promyslí, koho na volebním lístku zakřížkují, protože ten povede po čtyři roky jejich město či vesnici. Z mnoha míst se ozývají hlasy, že mezi tzv. nezávislými kandidáty (v Čechách 33.000) je spousta nedávných komunistických funkcionářů, že jejich nezávislost je jen klam a podvod a že to se nemůže takhle nechat, ať s tím někdo něco udělá.

Volební zákon nijak nevymezuje, kdo se může představovat jako nezávislý a kdo ne, administrativně tu není jak zasahovat. Na vesnicích a malých městech se ale lidé znají, vědí, kdo je kdo. Jediná metoda je tudíž tyto kandidáty prostě nevolit.

Řešení této, ani mnoha jiných záležitostí, není v úředním zákazu, ale v zodpovědnosti dospělých lidí. Mají-li to být volby svobodné, nikdo nemůže nařizovat, kdo nesmí kandidovat. Nikdo ale také nemůže přikazovat, koho mají lidé volit. Východisko je velmi jednoduché: zajímat se o kandidáty, chodit na předvolební shromáždění a mluvit veřejně o tom, co vím a co považuji za důležité. Třeba že se někdo skrývá za nezávislou nálepku. Nic také nebrání jiným stranám, aby v rámci předvolební kampaně nezveřejnily doložené údaje o kandidátech protivníka.

V parlamentních volbách by snad mohl někdo proklouznout. Ale v obecních to je téměř nemyslitelné. A pokud se takový člověk přece dostane na radnici, pak nechť postižení nespílají úřadům, Fóru či komukoli jinému, ale sami sobě a svým spoluobčanům. Že se málo zajímali, že dostatečně neprojevili svůj názor, že málo informovali své okolí.

Jak snadné by bylo čekat od nějakého úřadu, že vezme zodpovědnost na sebe. Nikoli. Poneseme ji každý sám. Každý stejným dílem. Obecní zástupce budeme mít takové, jaké si teď zakřížkujeme. To je princip voleb.

Volit strany i jednotlivce

Oproti parlamentním volbám je dnes výhoda v tom, že na obecní úrovni už měly nové či staronové síly možnost se projevit. Ukázat, jaký mají program pro dotyčné město či obec jako strana, i jací lidé tu její program provádějí.

Je-li důležité, jaká politická strana stane v čele města,je nejméně tak důležité i jací to budou konkrétně lidé.

Co se vysoké politiky týče, nejzávažnější bude, nakolik se udrží staří představitelé a kde všude je vytlačí noví. Kolik však mezi těmi novými bude sociálních demokratů či národních socialistů, není na úrovni vesnice tak rozhodující. Významnější než stranická příslušnost nových kandidátů bude, kolik času a energie jsou ochotni obci věnovat a nakolik ji budou chtít a dokážou řídit jinak než starý režim.

OF versus KSČM

První tezi o velké politice potvrzuje skutečnost, že jediné dvě síly, které stojí (proti sobě) ve všech 76 existujících okresech, jsou komunisté a OF. Polarizace je zvláště výrazná v Severních Čechách. Tyto dvě formace působí také jako jediné v téměř polovině měst a obcí. Zdá se tudíž, že i komunální volby budou plebiscitem mezi bývalou mocí a novou nadějí. Od červnových voleb se politická situace příliš nezměnila, hlavní rozložení sil zůstává stejné. Dojde teď k posunu hlasů pro komunisty nebo budou stále druhou českou stranou?

A jak si na tom stojí další strany? Z pětapadesáti (ano, pětapadesáti!) kandidujících stran jsou ve větším počtu okresů zastoupeni lidovci (73 okresů), sociální demokraté (65), socialisté (64), Československá strana zemědělská (D61), Zelení (58), Politické hnutí členů JZD (53) a Společnost pro Moravu a Slezsko (25). Ostatní strany jsou přítomny buď sporadicky, nebo jen v koalicích.

Co se počtu navrhovaných kandidátů týče, je rozložení sil obdobné: na prvním místě OF s cca 35.000, na druhém nezávislí 33.000 (sic!), dále komunisté 30.000 a lidovci 18.000. Z celkového počtu 146.730 kandidátů představují tyto čtyři síly plných 116 tisíc.

Nejrozmanitější koalice

Druhou tezi o závažnosti místních podmínek a individuality kandidáta potvrzuje skutečnost, že v ohromném počtu obcí nekandidují strany samostatně, ale v koalicích. (O jedné z nich jsme psali v případě Kolína v Respektu č. 34.) Širší koalice umožňuje zúčastněným soustředit se na pozitivní program přebudování města a neztrácet většinu energie bojem každého s každým. Další důvod: ve většině malých měst menší strany stojí a padají s jednou či dvěma osobnostmi. Tyto strany by nebyly schopny postavit deseti až dvacetičlennou kvalitní kandidátku, a je proto výhodnější, když se takové osobnosti, jež by se stejně potkaly po volbách na radnici, spojí už dnes a společně definují jasný program.

Podle statistiků kandiduje v Čechách do komunálek 833 různých typů koalic (samostatně kandidujících stran je 42), a seskupení odlišných názvů (byť některá z nich mají stejné složení) je zhruba 6 tisíc.

Koalice se snad všude utvořily podle uvážení místních sil, politická centra jim v tom nechala volnou ruku, až na pár obecných direktiv. OF bylo na nejvyšší úrovni ochotno ke koalici s kýmkoliv kromě dvou extrémů: Sládkových republikánů a komunistů. Přesto v devatenácti obcích ke koalici OF a KSČM došlo. Vysvětlení?

Pokaždé asi trochu jiné. Většinou šlo o malé vesnice, kde vědí o slušném, energickém člověku, který byl a podivnou náhodou zůstal v KSČM (případ na Kolínsku). Nebo omylem jako v Kostomlatech, okr. Teplice, kde si místní OF údajně myslelo, že volí-li se u nich 15členné zastupitelstvo, musí za každou cenu postavit 15 kandidátů. A protože jim zoufale dva chyběli, požádali dva komunisty.

S KSČM jsou v koalici jak lidovci (17 případů), tak socialisté (5), sociální demokraté (6), Zelení (5) i Společnost pro Moravu a Slezsko (5) a další. Uvedená čísla jsou ovšem v porovnání se šesti tisíci kandidujícími koalicemi zcela zanedbatelná. Jinak mají místní koalice nejrůznější složení; jádrem bývá jedna ze silných stran, k níž se přidruží několik menších, jež se často teprve klubou ze zárodečného stadia.

Rovněž způsob označování hlasovacího lístku křížkováním umožní hlasovat nejen pro jednu stranu (či koalici) jako takovou, ale rovněž pro kterékoliv jedince bez ohledu na jejich politickou příslušnost, nebo dokonce pro jednu stranu plus několik kandidátů jiného politického směru.

Lustrace ještě reálné

Jednou z nejdůležitějších charakteristik dnes veřejně činné osoby je její případná spolupráce s StB v minulosti. Pokud někdo z jakýchkoliv důvodů spolupracoval s StB, může se stát objektem vydírání a vlastně není pánem svých rozhodnutí. Tuto spolupráci může zjistit pouze ministerstvo vnitra: lustrací. Je to jediný způsob umožňující rozhodnout, kdo je čistý a kdo ne, a zamezit i případnému podezírání v budoucnu. Lustrace probíhaly u kandidátů do parlamentních voleb, měly se provést i tentokrát.

V létě federální vláda prohlásila, že lustrovat do komunálek nebude, Federální shromáždění se však 24. října usneslo, že by se lustrovat mělo. SNR nedávno rozhodla, že na Slovensku se lustrovat nebude! A ČNR se zase usnesla „požádat federální vládu o výsledky lustrací všech kandidátů do obecních zastupitelstev a výsledky lustrací předat komisi předsednictva ČNR a politickým stranám a hnutím“.

Obecná vůle tedy v Čechách je, jak to však vypadá prakticky? Tady je dnes spousta podivné nejednotnosti. K lustracím je třeba přesné datum narození, které se u kandidátů prozatím nezjišťovalo. Proto předsedkyně ČNR požádala 5. listopadu předsedu České volební komise dr. Bartoně, aby federální vládě zaslal seznam všech kandidátů a jejich dat. Dr. Bartoň hned 8. listopadu zaslal okresním volebním komisím telegram, aby „obratem zajistily zaslání seznamu všech registrovaných kandidátů…“ A to na zvláštní adresu: Úřad předsednictva vlády ČSFR, dr. Ivan Průša, vedoucí. Odpoledne téhož dne se však Česká volební komise, složená ze zástupců politických stran a hnutí, usnesla, že se zatím nic takového dělat nebude! Že „pozastavuje účinnost telegramu“ a že se o této věci dohodne až 13. listopadu (tj. jedenáct dní před volbami). Za lustrace se údajně zasazovali zástupci sociální demokracie, lidovců, OF a některých dalších stran, jiní byli proti.

ČNR mezitím zveřejnila výzvu politickým stranám, hnutím a nezávislým kandidátům, aby zaslali svá jména a data narození na krajské úřady na ochranu ústavy a demokracie. Neboť lustrace se provádějí tam, nikoliv u vedoucího premiérovy kanceláře.

Dr. Vujtěch z ČNR i předseda klubu poslanců OF H. Chromý se domnívají, že lustrace je možné ještě stihnout. ČNR také podle toho jedná. Ministr vnitra Langoš je však toho názoru, že zlustrovat tak rychle 140.000 jmen je technicky nemožné. Navíc jak s výsledky obdrženými na poslední chvíli naložit? Volby se konají za deset dní a kandidáta může jeho strana odvolat (nezávislé kandidáty nemůže odvolat nikdo) či on může odstoupit maximálně osmačtyřicet hodin před jejich začátkem. Potom už ne. Do té doby ale lustrace nebudou. Jak tedy dál?

14. či 15. listopadu se zřejmě ustaví komise ČNR, která rozhodne, jak postupovat. Jediné řešení by snad bylo rozhodnout (možná ČNR či Federální shromáždění?), že lidé, kterým se prokáže, že byli agenty St B a kteří do voleb neodstoupí, budou i po zvolení zbaveni mandátu. Anebo jejich jména zveřejněna, aby voliči věděli, koho mají na radnici. Hlavně je třeba učinit jednoznačné rozhodnutí. Protože jinak by teoreticky ohlášené lustrace za pět minut dvanáct byly fraškou. A volby jsou už za deset dní!