„Naší největší devízou je autenticita.“ (Zleva Petr Vaněček, Ivan Lamper, Lucie Váchová, Zuzana Dienstbierová, Jáchym Topol, Marie Divišová, Petruška Šustrová, Otto Placht, Terezie Pokorná, Václav Čapek; v podřepu Vít Kremlička, Viktor Karlík a Jan Hrabina), Autor: [object Object]
V květnu 1989 jsme začali vydávat Sport, časopis pro kulturní a společenskou informaci. Vynutila si to tehdejší potřeba samizdatu s poměrně krátkodobou periodicitou a s trochu jiným způsobem reflexe, než měly například Lidové noviny, do té doby jediný pravidelně vycházející podzemní list. Titul Sport s jistou nadsázkou zdůrazňoval, oč nám hlavně šlo: o publicitu aktuálních a konkrétních problémů z oblasti politiky ve vlastním slova smyslu (otázky dělníků, odborů, ekologické náměty, demonstrace), koncepčních plánů opozice, zajímavých a ožehavých kulturních témat. To vše procítěno nikoliv ze zajetého hlediska přerušené kontinuity šedesátých let, ale tak, jak jsme se naučili prožívat sami, bez nějaké předchozí opory autorit. Mezinárodní jeviště jsme viděli především v celistvosti východoevropského osudu, a to jak v komentářích jednotlivých událostí, tak i v rozhovorech s lidmi, kteří nám měli právě v tomto duchu co říci. Ve sféře kultury jsme se soustředili na citlivou strunu provazochodectví na pomezí oficiality a na nebezpečí a rizika s tím spojená. Takový přístup, a zejména podmínky, v nichž jsme pracovali, poskytl našemu úsilí určitý sportovní šarm. Sportovního ducha pak dodaly týmy technických spolupracovníků, které dokázaly v krátké době několika měsíců pozdvihnout náklad listu na cca 2500 kusů, což zůstane pro historiky samizdatu v Československu zřejmě rekordem.
Za celou dobu revoluce jediná nezávislá tiskovina, která byla vydávána denně.
Tyto vklady se sice nečekaně, ale nikoliv nepřipraveně, podařilo zúrodnit po 17. listopadu. K překlenutí informační blokády v prvních týdnech revoluce začal vycházet Informační servis, personálně přímo navazující na Sport a Revolver Revue. Od rána 21. listopadu, kdy bylo distribuováno jeho první číslo, prokazoval nenahraditelnost zkušeností z podzemní práce: za celou dobu revoluce to byla jediná nezávislá tiskovina, která byla vydávána denně. Z tohoto pohledu bude asi jednou představovat zajímavý historický pramen – atmosféru doby dokládá postupným výběrem materiálů (od zásadních provolání přes zpravodajství z venkova až po obecnější články a úvahy, nyní převažující) i svou periodicitou (první měsíc denně, dnes dvakrát týdně). Je to ukázka toho, jak se měnil přístup oficiálních sdělovacích prostředků, i toho, jak se zklidňovala situace a zprávy nezastarávaly dříve, než byly publikovány. Právě tyto dva jmenované trendy pro nás vytvářejí podmínky a vzhledem k nemožnosti konkurovat deníkovému zpravodajství i nutnost organického přechodu IS do druhého ročníku Sportu.
Proč opět Sport? Úměrně tomu, jak se bude zkvalitňovat ostatní publicistika, budou ubývat naše krátké zprávy. Zároveň začnou vycházet najevo souvislosti, které umožní zpracovávat modelové případy fungování mocenských mechanismů. Uprostřed celonárodního nadšení nad svržením totality bude nutná mravenčí práce při odhalování konkrétních projevů korupce, mafiánských praktik, okresních bossů a lobby i jejich trestných činů. Paralelně s tím bude zapotřebí předcházet případnému názorovému monopolu včerejší opozice. Velkým nedostatkem naší revoluce se ukázala právě neexistence tiskových orgánů, v nichž by bylo možné projednávat její vnitřní otázky a problémy. Vzhledem k tomu, že v nejbližších měsících se s největší pravděpodobností objeví taková periodika, která tuto diskusi umožní, můžeme už teď vyjádřit přesvědčení, že název Sport si své opodstatnění obhájí.
Za celou dobu revoluce jediná nezávislá tiskovina, která byla vydávána denně.
Závěrečná poznámka: Děkujeme všem dosavadním přispěvatelům a spolupracovníkům IS za jejich práci. Zároveň vyzýváme nejenom je, ale všechny, kteří cítí potřebu vyslovit svůj názor, aby nám zasílali své příspěvky na adresu uvedenou v tiráži. Sport ve své definitivní podobě začne vycházet zřejmě v březnu, to znamená, že už teď potřebujeme materiál pro několik čísel. Pište tak, jak jste byli zvyklí na Sport roku 1989, a pokud se vám snad do ruky nedostal, tedy tak, jak si pomalu zvykáte na IS. Především ale pište o tom, co sami považujete za svou osobní záležitost. Naší největší devízou je totiž autenticita. (red)
